Bezpečnostní audit veřejných prostranství

Design veřejných prostranství je zásadním faktorem, který může zmírnit nebo naopak podpořit výskyt drobnějších deliktů i závažných násilných trestných činů. Účinné prevence pouliční kriminality pak lze často dosáhnout vhodnými modifikacemi veřejného prostoru: úpravami zeleně, uličního mobiliáře, osvětlení, orientace, náhradou podchodu bezpečně provedeným úrovňovým přecházením apod. Je však třeba nejdříve systematicky identifikovat rizikové faktory. Vhodným nástrojem je právě tzv. bezpečnostní audit veřejných prostranství.

Sociální audit nebo bezpečnostní audit veřejných prostranství je vlastně posouzení vybrané lokality skupinou odborníků, pracovníků místní správy a zejména občanů přímo v terénu, přičemž jsou identifikována jednotlivá rizika pro bezpečnost (například špatné osvětlení, problematická orientace, chybějící únikové cesty atd.). Protože osobní bezpečnost jde ruku v ruce s bezpečností dopravní, je tento audit mimořádně produktivním zdrojem poznatků k navrhování a úpravám místních komunikací. Výhodou tohoto nástroje je identifikace rizik přímo uživateli daného místa. Zároveň samotné uspořádání bezpečnostního auditu podle zahraničních zkušeností často vede k upevnění sousedských vztahů a obohacení společenského života v lokalitě.

Myšlenka bezpečnostního auditu veřejných prostranství byla poprvé formulována kanadskou organizací METRAC (Metro Toronto Action Committee on Public Violence Against Women and Children, založeno 1982), šlo o tzv. ženský bezpečnostní audit. Postupně se ukázalo, že tento nástroj je snadno adaptovatelný na různá prostředí a celosvětově se rozšířil. V současné době je audit v různých podobách využíván jako jeden z nástrojů prevence kriminality především v zámoří (safety audit, bezpečnostní audit), ale nověji také v Evropě, především ve Velké Británii, v Německu (zde je nazýván sociálním auditem) nebo v Polsku.

V jednotlivých zemích se spíše než věcným obsahem liší audit subjektem odpovědným za jeho provedení, či iniciujícím jeho provedení. Může jít o aktivitu občanského sdružení, jinde provádění auditů patří k povinnostem místní správy nebo i policie (Německo).

Auditu se vždy účastní nejen zástupci místní správy a odborníci, ale především řadoví občané; přínosem je různorodost participantů a možnost poznat hledisko každodenních uživatelů. Z dostupné literatury vyplývá, že úspěšnost auditu je podmíněna mimo jiné zachováním původního genderového zaměření – pravděpodobnou příčinou je skutečnost, že ženy využívají veřejný prostor různorodějším a složitějším způsobem než muži a dokážou v něm tedy i lépe rozpoznat rizikové faktory.