Postup řešení a vybraná opatření

Jestliže se v obci vyskytuje rizikové místo (nebo více míst) s výskytem železničního trespassingu a chceme v zájmu bezpečnosti občanů problém řešit, je vhodné dodržet standardizovaný postup při volbě a realizaci opatření. Bez dobré přípravy a úvodního průzkumu se může stát, že vznikne další z mnoha neúčinných nebo dokonce kontraproduktivních „opatření pro opatření“.

Pro případy řešení existujícího trespassingu je vyvinut standardizovaný postup CARE (Community – Analysis – Response - Evaluation), který je aplikací obecného modelu pro řešení problémů a je dobře použitelný i v našich podmínkách.

Problematika neoprávněných vstupů do prostoru dráhy je velmi komplexní a na řešení musí spolupracovat více subjektů. Především je samozřejmě nutné navázat kontakt se správcem trati, ale nápomocny mohou být podle charakteru problému i další organizace (PČR, strážníci, škola, občanské sdružení, majitelé přilehlých pozemků…). Postup lze shrnout do těchto kroků:

• Identifikace problému (popis problému a kontaktování relevantních organizací)
• Analýza problému (detailní zodpovězení otázek kdo, co, kdy, kde, proč, jak; určení kategorie)
• Volba a plán řešení (nutná je zpravidla kombinace více opatření)
• Realizace opatření
• Evaluace

V zásadě stejný postup volíme i při prevenci vzniku rizikové lokality, ve fázi posouzení nového projektu, jehož realizace ovlivní využití území v okolí železniční trati.

Opatření mohou být:

• vzdělávací a osvětová
• stavební
• technologická
• terénní a zahradnické úpravy
• dozor a dohled

Detailní informace o možných opatřeních a podmínkách jejich aplikace najdete na https://amelia.cdvinfo.cz/, zde pro ilustraci uvádíme několik možností a úspěšných realizací.

Vzdělávací a osvětová opatření

Do této kategorie opatření patří jednak informační kampaně, jednak systematické vzdělávání, zejména ve školách. Z hlediska obcí a měst nás mohou zajímat spíše kampaně, protože je lze iniciovat a využít lokálně.

Samy o sobě kampaně patří k nejméně účinným opatřením a jejich účinek je navíc jen dočasný, ale jsou velmi vhodné v kombinaci s jinými řešeními. Informační kampaň může například spolu s policejním dozorem doprovázet realizované stavební nebo technologické opatření.

Stavební opatření

Stavební opatření jsou nákladná, ale v řadě případů (masívně využívané zkratky vzniklé kvůli chybějící nebo nevhodně uspořádané infrastruktuře pro přecházení) se jim nelze vyhnout, jestliže hledáme opravdu účinné řešení. Patří sem vybudování nové infrastruktury pro přecházení nebo zásadnější úprava stávajícího (například prodloužení podchodu, zbudování bezbariérového přístupu apod.). Jestliže takové opatření vychází z důkladného průzkumu situace a posouzení širších vztahů, můžeme počítat i se stoprocentní účinností. Je ovšem vhodné využít zároveň drobnějších doprovodných opatření, která napomáhají zejména v prvním období, kdy uživatelé ještě nejsou na novinku zvyklí: plotů zabraňujících ve vstupu na starou zkratku, jednoduchých informačních tabulí, dočasného policejního dozoru.

Jako příklad úspěšného řešení můžeme uvést prodloužení podchodu ve stanici Kuřim (2014), rozšíření podchodu v zastávce Řečkovice (2015), nebo vybudování unikátní lávky pro pěší u Bílovic nad Svitavou (2016).

Technologická opatření

Do této skupiny opatření se řadí široká škála zařízení, která mají zpravidla za úkol nějakým způsobem zabránit ve vstupu na nelegální zkratku nebo do nebezpečné zóny. Patří sem ploty, svodidla, zábradlí, neschůdné rohože, značení, ale i zařízení pro varování chodců apod.

Některá z těchto opatření mohou být účinná i samostatně (například kvalitní označení nebezpečného pásma na okraji nástupiště), většinou se však využívají v kombinacích s dalšími úpravami. Jestliže totiž aplikujeme pouze opatření, které zabraňuje ve vstupu na zkratku, aniž bychom uživatelům nabídli pohodlnou legální alternativu, musíme počítat s tím, že nebude funkční. Buď jej lidé poškodí, případně úplně odstraní, nebo začnou obcházet, což pouze povede k prodloužení pobytu osob v rizikovém pásmu.

S tím bohužel musíme počítat i v situaci, kdy legální cesta je v bezprostřední blízkosti a je i pohodlnější než užívaná zkratka. Typickým příkladem je železniční přejezd u nástupiště, kdy část cestujících seskakuje z perónu přímo do prostoru přejezdu (který může být ve výstraze), namísto aby volili chodník vedoucí před přejezd. Potom je třeba dbát na to, aby opatření nebylo možné obejít.

Terénní a zahradnické úpravy

Jedná se o úpravy terénu a výsadbu zeleně tak, aby byl znesnadněn vstup na trať v místech, která nejsou veřejnosti přístupná, případně tak, aby byl chodec pohodlně naveden k místu bezpečného přecházení. Patří sem ale také odstranění přerůstající zeleně pro zlepšení přehlednosti (prevence sebevražd).

Využití zeleně pro zabránění vstupu do míst veřejnosti nepřístupných je ve srovnání s různými druhy plotů a zábran zpravidla estetičtější, je však nutná pravidelná údržba. V případě odstraňování zeleně pro lepší přehled je třeba dobře zvážit, zda se tím nepřipravujeme o bariérový efekt.

Chceme-li zabránit vstupu na ilegální zkratku úpravou terénu, je třeba zajistit prakticky úplnou neschůdnost; praxe totiž ukazuje, že trespasseři jsou ochotni překonávat i dost náročné překážky (bláto, převýšení) – taková místa jsou pak velmi nebezpečná, protože se uživatelé musí soustředit více na výkon než na sledování drážního provozu.

Dozor a dohled

Přímý policejní dozor je velmi účinné opatření, ale vzhledem k rozsahu problému jej nelze aplikovat stále a všude. Navíc je opět třeba připomenout, že v případě nedostupné či jinak problematické legální alternativy se toto opatření nesetká s dobrým přijetím uživatelů – nejde o skutečné řešení.

Krátkodobá přítomnost hlídky je vhodná například jako doprovodné opatření osvětové kampaně, nebo v období přivykání na nové uspořádání, a také příležitostně u zkratek v blízkosti škol.

Dále je možné zvážit použití kamerového systému. Spíše než pro odrazení od trespassingu poslouží pro prevenci obecné kriminality a takto opět může například zmírnit obavy cestujících z použití podchodu.