Přejít na: Brána do obce >> Ostrůvky >> Příčné prvky a zvýšené plochy >> Střední dělicí pás >> Vysazené chodníkové plochy >> Zeleň >> Zúžení

Brána do obce

Při zklidňování dopravy na průtazích obcemi platí klíčové pravidlo, že zklidnění musí začínat již na okraji obce samotné. Přechod z extravilánu do intravilánu má být proveden tak, aby bylo pro řidiče jasně zřejmé, že končí jeden dopravní režim (vysoká dovolená rychlost, žádná zástavba, žádní či skoro žádní chodci) a začíná zcela jiný dopravní režim (citlivé území se zástavbou a přítomností lidí, nutná nižší rychlost a ohleduplnost). Proto má být na okraji obce systematicky prováděna tzv. brána do obce. Její potřeba je tím větší, pokud je komunikace šířkově a směrově komfortní úsek a hrozí, že do obce se přenesou vysoké rychlosti z extravilánu.

Nejběžnější branou v ČR i zahraničí je dostatečně dimenzovaný střední dělicí ostrůvek, který naruší přímé vedení vozovky i dlouhý průhled a řidič vjíždějící do obce musí projet třemi protiběžnými oblouky, což účinně vede ke snížení rychlosti. Ideální je, aby ostrůvek osově posunul jízdní linii vjíždějícího vozidla alespoň o šířku jízdního pruhu a řidič byl veden k výraznějšímu zásahu do řízení. Úzké ostrůvky mohou být pro snížení rychlosti málo účinné. Opatření nemá žádný vliv na kapacitu komunikace, tedy na plynulost provozu, neboť počet jízdních pruhů se nemění. Je proto vhodné na komunikace všech funkčních úrovní včetně průtahů silnic I. tříd. Ostrůvek lze s výhodou vysadit zelení, atraktivními záhony či květinami, což dále stimuluje pozornost vjíždějícího řidiče a kultivuje jeho chování (navozuje pocit, „zde mohou být živé bytosti“).

Výbornou a účinnou formou brány do obce může být též okružní křižovatka. To lze samozřejmě jen za předpokladu, že na okraji obce se nachází křižovatka, která se k této úpravě hodí; v praxi takových situací najdeme poměrně dost. Typický je případ, kdy na okraji obce odbočuje její obchvat a okružní křižovatka se uplatní jako distributor dopravy na obchvat a průtah. Může však jít i o pouhé vyústění málo frekventované místní komunikace. Různé intenzity provozu na jednotlivých větvích nevadí. Okružní křižovatka nabízí možnost vkusného zpracování s květinovými záhony, vodotrysky i plastikami a může se tak stát unikátním estetickým prvkem charakterizujícím obec.

Na méně frekventovaných komunikacích, typicky III. třídy, může funkci brány do obce plnit např. i zúžení pomocí vysazených ploch, lépe v kombinaci se změnou druhu materiálu vozovky. Dá se využít například barevná dlažba. Vznikne tak optický kontrast mezi extravilánem a intravilánem a i taková úprava činí začátek obce nepřehlédnutelným. V nouzi může posloužit i např. ozdobný transparent nad vozovkou s nápisem „Lhota vás vítá“, byť efekt snížení rychlosti bude slabší.

Příklady

Brána do obce - Stavební a technická opatření 01
Brána do obce - Stavební a technická opatření 02

Bedihošť: Standardní provedení brány do obce formou středního dělicího ostrůvku, silnice II/367 (okres Prostějov). Dostatečné šířkové dimenzování vede řidiče k výrazné změně směru jízdy a vylučuje vjezd vysokou rychlostí do obce.


Brána do obce - Stavební a technická opatření 03
Brána do obce - Stavební a technická opatření 04
Brána do obce - Stavební a technická opatření 05
Brána do obce - Stavební a technická opatření 06

Bedihošť: stav před úpravou a během rekonstrukce 2005


Brána do obce - Stavební a technická opatření 07
Brána do obce - Stavební a technická opatření 08

Bánov: Střední dělicí ostrůvek jako brána do obce na bývalé silnici I/50. Vzhledem k dostupnosti pozemků je směrově vychýlen pouze směr jízdy do obce. Řešení vzhledem k užití svodidel a rozsáhlých dopravních stínů působí poněkud „technokraticky“ a vizuální efekt humanizace prostoru je slabší. Dispozičně ovšem ostrůvek funguje, směrové vychýlení je výrazné a vjezd do obce vysokou rychlostí je vyloučen. Toto zde dříve byl velký problém ohrožující obec, neb předcházející úsek před je v přímé a v klesání.


Brána do obce - Stavební a technická opatření 09
Brána do obce - Stavební a technická opatření 10

Siebenhirten (Dolní Rakousko): Brána do obce na spolkové silnici B 46 (funkčně odpovídající české silnici I. třídy). Vhodným prvkem humanizace prostoru je i květinový záhon pod dopravní značkou „Obec“.


Brána do obce - Stavební a technická opatření 11
Brána do obce - Stavební a technická opatření 12

Nodendorf (Dolní Rakousko): Poměrně velkoryse dimenzovaná brána do obce na spolkové silnici B 6 (funkčně odpovídající české silnici I. třídy). Estetiku zpracování zvyšuje i užití atraktivních svítidel.


Brána do obce - Stavební a technická opatření 13
Brána do obce - Stavební a technická opatření 14

Langenlebarn (Dolní Rakousko): Brána do obce na spolkové silnici B 14 (funkčně odpovídající české silnici I. třídy). Efekt zklidnění dopravy a humanizace prostoru podporuje i květinový záhon s levandulemi a výsadba stromů. Řešení též respektuje požadavek na průjezd nadrozměrných vozidel – na okraji ostrůvku jsou betonové prefabrikáty, které je možno v případě nutnosti malou rychlostí pojíždět.


Brána do obce - Stavební a technická opatření 15
Brána do obce - Stavební a technická opatření 16

Neustadt an der Weinstraße (SRN): Brána do obce formou středního dělicího ostrůvku. Vzhledem k potřebě zajistit odbočovací pohyby na bezprostředně sousedící křižovatce je ostrůvek rozdělen na dvě části, resp. dva ostrůvky za sebou, které zároveň usměrňují křižovatku.


Brána do obce - Stavební a technická opatření 17

Großdittmannsdorf (SRN, Sasko): Mohutně dimenzovaný a směrově modelovaný dělicí ostrůvek vytváří účinnou bránu do obce a rozšiřuje zelené plochy.


Brána do obce - Stavební a technická opatření 19
Brána do obce - Stavební a technická opatření 20

Tulln (Dolní Rakousko): Brány do města na velmi zatížené spolkové silnici B 19 (funkčně odpovídající české silnici I. třídy) formou atraktivně provedených malých okružních křižovatek s vodotrysky. Tyto zajišťují distribuci dopravního proudu na průtah a obchvat a zároveň spolehlivě regulují rychlost na vstupu do města a kultivují chování řidičů. Jde o pěkný příklad humanizace prostoru dokladující, že i vysoké intenzity provozu (přes 15 000 vozidel za den) lze při esteticky pojaté infrastruktuře realizovat člověku snesitelnějším způsobem.


Brána do obce - Stavební a technická opatření 21
Brána do obce - Stavební a technická opatření 22
Brána do obce - Stavební a technická opatření 23
Brána do obce - Stavební a technická opatření 24

Rheinsberg-Glienicke (SRN, Braniborsko): Velmi zajímavá a účinná forma brány do obce, tvořená zúžením. Jízdní pruh ve směru do obce je na jejím okraji přerušen vysazenou zelenou plochou, takže pro vjíždějícího řidiče opticky „končí“. Toto účinně podporuje efekt snížení rychlosti (společně s nutností výrazně změnit směr jízdy a dát případně přednost protijedoucímu vozidlu). Vjezd do obce nepřiměřenou rychlostí je tak prakticky vyloučen. Podobnou úpravu lze ovšem použít jen tehdy, pokud intenzity provozu nejsou příliš vysoké, aby nedocházelo k nepřiměřenému omezování provozu (řádově do 5000 vozidel denně). Jako vhodné se opatření jeví např. na silnicích nižších tříd v rekreačních oblastech.


Brána do obce - Stavební a technická opatření 25
Brána do obce - Stavební a technická opatření 26
Brána do obce - Stavební a technická opatření 27
Brána do obce - Stavební a technická opatření 28

Schweinrich (SRN, Braniborsko): Velmi názorný a efektivní příklad brány do obce na zemské silnici L 15, tvořené oboustranně vychýleným středním dělicím ostrůvkem. Zaručuje jak účinné snížení rychlosti při vjezdu do obce, tak i zabrání předčasnému zvyšování rychlosti řidiči, který obec opouští. Ocenit lze i precizní řemeslné zpracování. Velice vhodné je i vymezení vnějších okrajů vozovky obrubami, čímž řešení opticky vyniká a je vyloučeno „řezání zatáček“ přejížděním navazujících krajnic (v praxi jinak častý problém). Sklopená obruba a navazující pásy dlažby přitom umožňují průjezd i případným nadrozměrným přepravám. Podobná úprava je použitelná na silnicích prakticky všech kategorií a i při vysokých intenzitách provozu.