Stavební a technická opatření

Šířka jízdního pruhu je pro řidiče rozhodujícím faktorem při volbě rychlosti, přičemž platí jednoduchá rovnice širší = rychlejší. Kromě šířky samotného jízdního pruhu je důležitá také šířka a uspořádání celé ulice.

Šířkové uspořádání je charakterizováno užitím skladebných prvků v příčném profilu pozemní komunikace (jízdní pruhy, chodník, pruhy pro cyklisty, zelené pásy, parkovací pruhy, atd.). Definuje ho projektant výběrem a umístěním jednotlivých prvků podle toho, jaké funkce komunikace plní, tedy co se od ní požaduje a kterým skupinám účastníků provozu má sloužit.

Optimalizace šířkového uspořádání a navození souladu komunikace s okolním prostředím je odpovědnou úlohou, která patří v dopravním inženýrství k nejtěžším a měla by být svěřována pouze kvalitním a zkušeným projektantům. Dlouhodobě rozhoduje o tom, jak komunikace bude funkční, bezpečná a kolik prostoru a komfortu dá k dispozici šetrným druhům dopravy (pěší, cyklisté) a společenskému setkávání. Jakákoli chyba v koncepci je často zakonzervována i na desítky let; pak jde o dlouhodobé provizorium a předmět stížností uživatelů. Obec by proto měla požadovat vyvážený návrh, který citlivě sladí požadavky plynoucí z funkce komunikace a vytvoří podmínky pro přiměřenou rychlost.

Donedávna preferovaná politika rozvoje motorové dopravy zanechala do dnešních dnů často předimenzované vozovky, například jízdní pruhy šířky okolo 4 m i více, zatímco běžnému provozu včetně autobusové dopravy dostačuje 3-3,25 m. Toto pak jde na úkor chodníků, zelených pásů a celkové hodnoty ulice. Lze však najít hospodárné řešení – nadbytečné plochy modifikovat, využít např. k tvorbě dělicích ostrůvků, zelených pásů, infrastruktury pro cyklisty, parkovacích pruhů, apod.

Při tvorbě šířkového uspořádání je žádoucí dodržovat alespoň následující elementární zásady:

• Konfigurace prvků šířkového uspořádání má být taková, aby dopravní prostor působil vyváženým dojmem.
• Místa, na nichž je žádoucí snížení jízdní rychlosti (např. začátek obce, začátek obchodní ulice, škola, frekventované přechody pro chodce) se adekvátní formou mají učinit zřetelně viditelnými (např. střední dělicí ostrůvek, optická brána, šikana, změna materiálu povrchu, zúžení…).
• Pro dosažení dobrých proporcí šířkového uspořádání mají být prostory mimo vozovku dostatečně široké (prvky pro chodce, pásy pro cyklisty, postranní zelené pásy, pobytové plochy, předzahrádky), v pohledu nemá dominovat asfaltová vozovka.
• Je-li komunikace ohraničena obrubníky, nevyznačovat ani na průtazích vodicí čáry (mohou zdůrazňovat přímé linie, sugerovat dojem dopravně nadřazenosti motorové dopravy a podvědomě motivovat řidiče ke zvyšování rychlosti).

Nejdůležitějšími prvky, které lze využít samostatně nebo v různých kombinacích pro optimalizaci šířkového uspořádání a optické narušení osy jízdního pruhu jsou brána do obce, zúžení, příčné prvky a zvýšené plochy, ostrůvky, střední dělicí pás, vysazené chodníkové plochy a zeleň.