Pocitové mapy

Stále oblíbenějším a velmi užitečným nástrojem pro získání názoru občanů jsou takzvané pocitové mapy. Účastníci mapování mají možnost vyjádřit své pocity z určitého místa přímo na vytištěné a/nebo online mapě lokality a podílet se tak na podkladech k rozhodování ve své obci. Výsledky jsou názorné a při správném provedení mohou posloužit pro identifikaci problémových míst lépe než například dotazníkové šetření. V České republice byla myšlenka pocitových poprvé realizována ve Vodňanech v roce 2010 a od té doby se tento postup stal poměrně populárním a pocitovou mapu má již řada měst.

Průzkum je založen na několika základních otázkách, zjišťujících, kde se občan v rámci vymezeného území (město, městská část, obec, sídliště…) cítí dobře (bezpečně, hrdě, příjemně, radostně…) a kde naopak pociťují negativní emoce (strach, nuda, odpor, nelibost…). Je možné připojit také specifičtější otázky, týkající se například dopravy nebo služeb.

Jednotlivé pocity nebo názory vyjadřují odlišné barvy a respondent je zaznamenává do mapy. V případě tištěných map se používají pastelky, samolepky nebo barevné špendlíky a mapování se zpravidla odehrává v rámci akcí pořádaných obcí či městem (debaty s občany apod.). Provádí se také online varianta, kdy se občané mohou podílet na vyplňování mapy z domu. Oba postupy je možné kombinovat.

Volba území, otázek, ale i skupiny občanů, která má mapu vytvářet, záleží na konkrétním účelu průzkumu. Zpravidla jde o hodnocení lokality ze strany všech obyvatel, ale je možné oslovit i jen určitou skupinu. Mezi pocitové mapy lze zařadit i mapky vytvářené školáky v rámci projektu Bezpečné cesty do školy; zde se jedná o identifikaci rizikových míst v okolí školy z pohledu dětí.