Střední dělicí pás je velmi efektivním prvkem pro zklidnění dopravy i zlepšení vzhledu komunikace. U vícepruhových komunikací je tradiční, zde však poukazujeme i na možnost jeho dobré využitelnosti na klasických dvoupruhových komunikacích. Lze jej navrhnout ve fázi projektování nové komunikace, ovšem nejčastějším případem bude patrně požadavek zklidnění stávající komunikace s předimenzovanými jízdními pruhy, tedy šířkové redukce středovým prvkem. Konkrétně může jít o vozovky s šířkou mezi obrubami 8 metrů a více, kterých je v praxi velmi mnoho. Pro technické řešení přitom bývá velkou výhodou, že není nutné zasahovat do okrajů komunikace a odvodnění. Úprava může být opticky velmi působivá, s obrubami z přírodních materiálů a květinovými záhonky, ovšem technicky jednodušší a levnější než např. rozšíření zeleného pásu do vozovky.
Dělicí pás usnadňuje tvorbu přechodů či míst pro přecházení podle místní potřeby či sousedských vztahů. V místech křižovatek a sjezdů lze dělicí pás snadno přerušit a zajistit potřebné manévry. V rámci dělicího pásu lze vysadit zeleň i souvislou řadu stromků. Opatření tak zklidní provoz, nabídne pohodlné přecházení a výrazně zlepší vzhled ulice.
Při realizaci dělicího pásu je potřebné respektovat polohu sjezdů k nemovitostem a potřebu zajistit levé odbočení k nim. Fungujícím řešením může být dělicí pás ve vysokých obrubách kombinovat s dělicím pásem z dlažby (ideálně přírodní), navýšené o cca 2-3 cm nad vozovku. Toto provedení stále účinně zachová dojem souvislého směrového rozdělení a kultivuje plochy. Přitom ale umožní odbočení k nemovitosti či v nouzi i případné odstavení vozidla. Ve smyslu technického předpisu TP 145 „Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi“ jde o dělicí pás s častou možností přejíždění.
Zdařilý příklad středního dělicího pásu na dvoupruhové sběrné komunikaci, připojující menší sídliště Závodu míru a některé další aktivity (sportovní podniky, obchodní centrum Atrium, parkoviště na nábřeží Labe). Vzniká tak dělený dvoupruh v úseku délky asi 150 metrů.
Řešení působí velmi zklidněně a esteticky i díky organické návaznosti na malou okružní křižovatku s ulicí K Polabinám. Přerušení dělicího pásu slouží jako funkční ochranný prvek pro usnadnění přecházení (které u obchodního centra dobře funguje i bez vyznačeného přechodu). Začátek dělicího pásu na straně Masarykova náměstí slouží zároveň jako tzv. ochrana levého odbočení (fyzicky vylučuje zneužití levého odbočovacího pruhu pro přímou jízdu a ohrožení chodce na místě pro přecházení).
Pochválit lze i pěknou zahradnickou úpravu nezpevněných ploch dělicího pásu. Nízké okrasné křoviny v kamenné drti působí upraveně a přitom neomezují rozhled na místě pro přecházení a vjezdu do okružní křižovatky.
Dělicí pás na významné obslužné komunikaci v sídlišti je tvořen souborem pěti dlouhých dělicích ostrůvků s výsadbou levandulí. Jde o zdařilou modifikaci původně nesmyslně široké komunikace (8 metrů mezi obrubami) na řešení zklidněné a vizuálně kultivované. Úprava efektivně reguluje rychlost a odstraňuje dříve běžné rychlostní excesy (řidič musí počítat s parkovacími manévry ostatních, resp. najížděním do parkovacích stání) a usnadňuje přecházení (je zřízen jeden přechod před mateřskou školou a snadno přecházet lze i mezi jednotlivými ostrůvky (kde jsou z úsporných důvodů dopravní stíny, byť např. přírodní dlažba by byla lepší). V principu (ve smyslu terminologie předpisu TP 145) jde o „dělicí pás s častou možností přejíždění“.
Na levé straně komunikace je koncentrována obytná zástavba, žijí zde převážně mladé rodiny s dětmi, vpravo je pak několik hřišť, rybník, zábavní prvky a turistická stezka. Z toho vyplývají silné příčné vztahy, které byly předtím velmi nebezpečné (neexistoval žádný ochranný prvek pro přecházení, řidiči jezdili vysokými rychlostmi a obyvatelé se právem cítili ohroženi). Po úpravě se možnost bezpečného přecházení zlepšila prakticky liniově a s řešením celkově panuje spokojenost obyvatel. Jde o výsledek několikaleté diskuse městské části a CDV s „velkou radnicí“, kdy požadavek na zklidnění původně nebyl projednáván příliš dynamicky, ale nakonec byl akceptován. K námitkám patřila i obava z omezování provozu autobusové linky, v praxi ovšem žádné problémy nenastaly.
Dělicí pás též hezky koresponduje s vysazenými zelenými plochami vloženými do parkovacího pruhu. V těchto plochách rostou stromy (zmírňuje se pohledová dominance parkujících vozidel, posiluje se celkový „zklidněný“ dojem ulice, jejíž kvalita je ve srovnání s původním stavem nesrovnatelná).
Zdařilý příklad středního dělicího pásu, který účinně zklidňuje dopravu na úseku průtahu významné silnice I/43 městem Letovice v sousedství centra. Pás v obou směrech jízdy navazuje na malou okružní křižovatku se silnicí II/365, která vhodně připojuje i Masarykovo náměstí a další místní komunikace.
Dělicí pás tvořen sekvencí zelených ostrůvků, mezi nimiž jsou vloženy úseky z velkoformátové přírodní dlažby (mírně zvýšené). Toto uspořádání není monotónní, vytváří kontrast a řidiče opticky stimuluje k pozornosti před křižovatkou. Výjimečně též může posloužit pro odstavení porouchaného vozidla či otočení údržby.
„Zklidněný“ dojem ovšem poněkud narušují provedené vodicí čáry, zdůrazňující dopravní funkci. Při nízkých rychlostech do 50 km/h vodicí funkci zastanou i obrubníky; v zahraničí rozhodně není u podobných řešení typické provádět vodicí čáry (viz např. příklad Korneuburg). Škoda též, že v pásu nejsou vysazeny květiny či ozdobné křoviny. Spolu s pohledem na kostel, zámek a centrum města by to dotvářelo estetický dojem okolí.
Zklidnění zatíženého průtahu silnice B 3 (adekvátní české silnici I. třídy) na tahu Vídeň-Stockerau-Znojmo. Z velké části je založeno na středních dělicích prvcích (dělicí pásy, ale i sekvence ostrůvků fungujících často jako ochrana levého odbočení nebo usnadnění přecházení a ochrana přecházejících). Jde o původně nedělený čtyřpruh, který byl po dostavbě souběžné dálnice A 22 záhy podroben „redukční kúře“ – přestavba na dělený dvoupruh s množstvím zelených prvků, plocha vnějších jízdních pruhů modifikována na podélné parkovací pruhy, širší chodníky a stezky pro cyklisty. Řešení však i nadále plynule zvládá poměrně vysoké intenzity provozu, přesahující 10 000 vozidel za den.
Sběrná komunikace (pobřežní bulvár Obala) ve slovinském turistickém letovisku Portorož je směrově rozdělená, dvoupruhová, s parkovacími pruhy. Jde o původně dělený čtyřpruh, kde krajní pruhy byly vodorovným značením přeznačeny na pruhy parkovací (úprava velice efektní i dobře funkční). Střední dělicí pás má atraktivní parkovou úpravu s palmami a je po 100 – 200 m (ale někdy i méně) přerušován přechody pro chodce, tj. podstatně zmenšuje bariérový účinek. Úprava je souvislým úsekem, dlouhým téměř 1 kilometr.
Parkovací pruhy zřízené z pruhů jízdních vycházejí jako zbytečně široké, komfort při odchodu z vozidla a příchodu k němu je ovšem nesporný, byť za cenu poněkud „asfaltového“ dojmu. Parkování je zpoplatněné, časově neomezené, výběr parkovacím automatem; v turistické sezóně je cena několikanásobně vyšší.
Velmi zajímavá úprava úseku Bernauer Straße (průtah silnice B 273) mezi zámkem a hlavním nádražím. Tento úsek má charakter obchodní ulice v centru se silnými příčnými vztahy, což je v uspořádání reflektováno provedením směrového dělení pomocí středního dělicího pásu (z přírodní dlažby, zvýšený 3-5 cm nad vozovku). V nouzi je tento pás možné pojíždět (např. záchranná či policejní vozidla, vyhýbání ostatním vozidlům při parkovacích manévrech apod.), standardně ovšem slouží jako liniová podpora pěších (usnadnění přecházení, které není omezeno na přesně vybrané „body“). Soužití vozidel a chodců je přitom bezproblémové, k čemuž přispívá i fakt, že rychlost aut je v oblasti centra nižší.
Díky užití dlažby z přírodního kamene řešení působí velmi esteticky a městotvorně, přestože pás není „zelený“. Pokud by zde byla šedá „zámková“ betonová dlažba, jak je v podobných situacích běžné v ČR, vizuální hodnotu řešení by to degradovalo.
Velmi zdařilá úprava průtahu velkou obcí na bázi středního dělicího pásu, resp. souboru dělicích prvků. Jde o spolkovou silnici B 258 (odpovídající české silnici I. třídy) B 258 Aachen (Cáchy)-Monschau. Řešení účinně odděluje směr a protisměr, upozorňuje řidiče na přechod z extravilánu do intravilánu (výrazná změna uspořádání), vymezuje a chrání pruhy pro levé odbočení, usnadňuje přecházení. Podstatné je i výtvarné hledisko – atraktivní vzhled, posílení zeleně a přírodních materiálů namísto asfaltu, zmírnění dominance dopravní funkce ve prospěch vzhledu obce. Šířka jízdního pruhu činí standardně 3,25 m, šířka dělicích prvků v rozmezí 2-3 metry.
Frekventovaná radiální komunikace, spojující centrum města a hlavní nádraží s městským okruhem. Fakticky dělený čtyřpruh s tramvajovým pásem uprostřed, který po nedávné rekonstrukci na tzv. trávníkovou trať slouží zároveň jako zelený střední dělicí pás (zlepšení vzhledu ulice a klimatu, redukce zpevněných ploch). Posílení „zelené atmosféry“ je vzhledem k velké šířce tramvajového (zeleného) pásu velmi markantní, tím spíše, že tramvajový pás je od vozovky oddělen postranními dělicími pásy v obrubách. Jejich bohatá zahradnická úprava (květinové záhony) celkový efekt zklidnění dále posiluje. I velké intenzity provozu pak v tomto estetickém prostředí působí snesitelněji a bydlení je příjemnější.
Jde i o zajímavý příklad preference MHD a cyklistické dopravy – pravé (krajní) jízdní pruhy jsou vyhrazeny zejména pro provoz autobusů a cyklistů, zatímco individuální doprava je soustředěna do levých (vnitřních) jízdních pruhů.
Copyright © 2022
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.