Střední dělicí pás

Celkový pohled na úsek směrově rozděleného dvoupruhu

Efektivní zaústění dělicího pásu do malé okružní křižovatky

Přerušení středního dělicího pásu usnadňuje přecházení do obchodního centra Atrium a dobře funguje i bez vyznačeného přechodu pro chodce

Přerušení středního dělicího pásu usnadňuje přecházení do obchodního centra Atrium a dobře funguje i bez vyznačeného přechodu pro chodce

Začátek dělicího pásu na straně Masarykova náměstí zároveň vylučuje zneužití levého pruhu pro přímou jízdu a ohrožení přecházejících chodců

Začátek dělicího pásu na straně Masarykova náměstí zároveň vylučuje zneužití levého pruhu pro přímou jízdu a ohrožení přecházejících chodců

Zdařilý příklad středního dělicího pásu na dvoupruhové sběrné komunikaci, připojující menší sídliště Závodu míru a některé další aktivity (sportovní podniky, obchodní centrum Atrium, parkoviště na nábřeží Labe). Vzniká tak dělený dvoupruh v úseku délky asi 150 metrů.

Řešení působí velmi zklidněně a esteticky i díky organické návaznosti na malou okružní křižovatku s ulicí K Polabinám. Přerušení dělicího pásu slouží jako funkční ochranný prvek pro usnadnění přecházení (které u obchodního centra dobře funguje i bez vyznačeného přechodu). Začátek dělicího pásu na straně Masarykova náměstí slouží zároveň jako tzv. ochrana levého odbočení (fyzicky vylučuje zneužití levého odbočovacího pruhu pro přímou jízdu a ohrožení chodce na místě pro přecházení).

Pochválit lze i pěknou zahradnickou úpravu nezpevněných ploch dělicího pásu. Nízké okrasné křoviny v kamenné drti působí upraveně a přitom neomezují rozhled na místě pro přecházení a vjezdu do okružní křižovatky.

Série dělicích ostrůvků vložená do původně velmi široké vozovky účinně zklidňuje dopravu a usměrňuje původně chaotický provoz. Zvětšuje rozsah zelených ploch a z původně „asfaltové ulice“ se tak stává „zelená ulice“. Ceněné je též usnadnění přecházení, neboť komunikace vede mezi obytnou zástavbou a rekreační zónou u rybníka (silné příčné vztahy, včetně dětí).

Parkování řešeno formou podélných parkovacích pruhů z vizuálně odlišného materiálu (dlažba), periodicky přerušovaných vysazenými plochami se stromy.

Přes úvodní obavy úprava nijak neomezuje provoz linkové autobusové dopravy. Přitom jsou zde provozovány nejen minibusy (jako na obrázku), ale i klasické autobusy o délce 12 metrů.

Detail prvního ostrůvku na vstupu do úseku, výsadba levandulí, stav těsně po realizaci. Obruby jsou z ekonomických důvodů betonové, ale případné užití přírodního materiálu (žula) by zvýšilo kvalitu řešení.

Stav před úpravou: Komunikace s šířkou vozovky 8 metrů neumožňovala bezpečné přecházení, ohrožovala děti a působila doslova brutalisticky (v lidovém podání „startovací dráha pro Boeing“). Při srovnávání s původním stavem si intenzivně uvědomíme hodnotu a výhody, které provedená úprava přinesla.

Dělicí pás na významné obslužné komunikaci v sídlišti je tvořen souborem pěti dlouhých dělicích ostrůvků s výsadbou levandulí. Jde o zdařilou modifikaci původně nesmyslně široké komunikace (8 metrů mezi obrubami) na řešení zklidněné a vizuálně kultivované. Úprava efektivně reguluje rychlost a odstraňuje dříve běžné rychlostní excesy (řidič musí počítat s parkovacími manévry ostatních, resp. najížděním do parkovacích stání) a usnadňuje přecházení (je zřízen jeden přechod před mateřskou školou a snadno přecházet lze i mezi jednotlivými ostrůvky (kde jsou z úsporných důvodů dopravní stíny, byť např. přírodní dlažba by byla lepší). V principu (ve smyslu terminologie předpisu TP 145) jde o „dělicí pás s častou možností přejíždění“.

Na levé straně komunikace je koncentrována obytná zástavba, žijí zde převážně mladé rodiny s dětmi, vpravo je pak několik hřišť, rybník, zábavní prvky a turistická stezka. Z toho vyplývají silné příčné vztahy, které byly předtím velmi nebezpečné (neexistoval žádný ochranný prvek pro přecházení, řidiči jezdili vysokými rychlostmi a obyvatelé se právem cítili ohroženi). Po úpravě se možnost bezpečného přecházení zlepšila prakticky liniově a s řešením celkově panuje spokojenost obyvatel. Jde o výsledek několikaleté diskuse městské části a CDV s „velkou radnicí“, kdy požadavek na zklidnění původně nebyl projednáván příliš dynamicky, ale nakonec byl akceptován. K námitkám patřila i obava z omezování provozu autobusové linky, v praxi ovšem žádné problémy nenastaly.

Dělicí pás též hezky koresponduje s vysazenými zelenými plochami vloženými do parkovacího pruhu. V těchto plochách rostou stromy (zmírňuje se pohledová dominance parkujících vozidel, posiluje se celkový „zklidněný“ dojem ulice, jejíž kvalita je ve srovnání s původním stavem nesrovnatelná).

Celkový princip řešení (pohled směr Brno) – oddělení směru a protisměru dělicím pásem usměrňuje provoz a účinně zabraňuje nežádoucímu předjíždění v obci, resp. zde před přechodem pro chodce. Pás zároveň slouží jako prvek pro usnadnění přecházení u přechodu pro chodce.

Příznivý dojem vyvolává kombinace zelených ostrůvků s vloženými úseky z přírodní dlažby. Vzhled tak není monotónní a stimuluje pozornost řidiče. Vcelku zbytečné je provedení vodicích čar; vodicí funkci v této situaci zastanou i obruby.

Stejný princip řešení je zvolen i v opačném směru jízdy (zde pohled Brno-Svitavy). Případné květiny či ozdobné křoviny namísto trávy by zlepšily vizuální dojem; jde o stavebně hodnotné území v sousedství centra (historické budovy, kostel, zámek).

Střední dělicí pás funkčně velmi dobře koresponduje s navazující okružní křižovatkou (účinně odděluje vjezdy a výjezdy, dotváří celkovou atmosféru zeleně).

Střední dělicí pás a navazující malá okružní křižovatka mimo vegetační období

Zdařilý příklad středního dělicího pásu, který účinně zklidňuje dopravu na úseku průtahu významné silnice I/43 městem Letovice v sousedství centra. Pás v obou směrech jízdy navazuje na malou okružní křižovatku se silnicí II/365, která vhodně připojuje i Masarykovo náměstí a další místní komunikace.

Dělicí pás tvořen sekvencí zelených ostrůvků, mezi nimiž jsou vloženy úseky z velkoformátové přírodní dlažby (mírně zvýšené). Toto uspořádání není monotónní, vytváří kontrast a řidiče opticky stimuluje k pozornosti před křižovatkou. Výjimečně též může posloužit pro odstavení porouchaného vozidla či otočení údržby.

„Zklidněný“ dojem ovšem poněkud narušují provedené vodicí čáry, zdůrazňující dopravní funkci. Při nízkých rychlostech do 50 km/h vodicí funkci zastanou i obrubníky; v zahraničí rozhodně není u podobných řešení typické provádět vodicí čáry (viz např. příklad Korneuburg). Škoda též, že v pásu nejsou vysazeny květiny či ozdobné křoviny. Spolu s pohledem na kostel, zámek a centrum města by to dotvářelo estetický dojem okolí.

Střední dělicí pás v jižní části průtahu vytváří fakticky směrově rozdělenou dvoupruhovou komunikaci namísto někdejšího neděleného čtyřpruhu

Střední dělicí pás v jižní části průtahu vytváří fakticky směrově rozdělenou dvoupruhovou komunikaci namísto někdejšího neděleného čtyřpruhu

V některých úsecích (hlavně severní část průtahu) mají středové prvky spíše formu hustého sledu dělicích ostrůvků. Velmi elegantní je přitom kombinace s vysazenými zelenými plochami.

V některých úsecích (hlavně severní část průtahu) mají středové prvky spíše formu hustého sledu dělicích ostrůvků. Velmi elegantní je přitom kombinace s vysazenými zelenými plochami.

Zklidnění zatíženého průtahu silnice B 3 (adekvátní české silnici I. třídy) na tahu Vídeň-Stockerau-Znojmo. Z velké části je založeno na středních dělicích prvcích (dělicí pásy, ale i sekvence ostrůvků fungujících často jako ochrana levého odbočení nebo usnadnění přecházení a ochrana přecházejících). Jde o původně nedělený čtyřpruh, který byl po dostavbě souběžné dálnice A 22 záhy podroben „redukční kúře“ – přestavba na dělený dvoupruh s množstvím zelených prvků, plocha vnějších jízdních pruhů modifikována na podélné parkovací pruhy, širší chodníky a stezky pro cyklisty. Řešení však i nadále plynule zvládá poměrně vysoké intenzity provozu, přesahující 10 000 vozidel za den.

Dispozičně i zahradnicky velice efektně provedený dělicí pás; úpravě by ovšem velmi pomohlo výraznější funkční odlišení parkovacího pruhu od pruhu jízdního, např. přírodní dlažbou namísto asfaltu a rozdělení vysazenými zelenými plochami.

Detail přechodu pro chodce; dělicí pás sice účinně usnadňuje přecházení, ale značení přechodu přes úroveň parkovacího pruhu není příliš vhodné. Zde by měl být chodec chráněn vysazenými chodníkovými plochami (formálně by vůbec nemělo jít o vozovku).

Sběrná komunikace (pobřežní bulvár Obala) ve slovinském turistickém letovisku Portorož je směrově rozdělená, dvoupruhová, s parkovacími pruhy. Jde o původně dělený čtyřpruh, kde krajní pruhy byly vodorovným značením přeznačeny na pruhy parkovací (úprava velice efektní i dobře funkční). Střední dělicí pás má atraktivní parkovou úpravu s palmami a je po 100 – 200 m (ale někdy i méně) přerušován přechody pro chodce, tj. podstatně zmenšuje bariérový účinek. Úprava je souvislým úsekem, dlouhým téměř 1 kilometr.

Parkovací pruhy zřízené z pruhů jízdních vycházejí jako zbytečně široké, komfort při odchodu z vozidla a příchodu k němu je ovšem nesporný, byť za cenu poněkud „asfaltového“ dojmu. Parkování je zpoplatněné, časově neomezené, výběr parkovacím automatem; v turistické sezóně je cena několikanásobně vyšší.

Úprava průtahu v centru na bázi dělicího pásu z maloformátové přírodní dlažby. Zvýšení obrub o 3-5 cm zřetelně vymezuje jízdní pruhy a jasně odlišuje pás od vozovky, na druhé straně v nouzi umožňuje pojíždění pro vozidla IZS. Vzniká tak kvazi dělený dvoupruh, který účinně usměrňuje provoz vozidel a zároveň zmírňuje bariérový účinek komunikace (možnost prakticky liniového přecházení, přestože chodec nemá „přednost“).

Dělicí pás účinně a liniově usnadňuje přecházení – nabízí chráněnou plochu uprostřed vozovky v celém úseku. I díky poměrně nízkým rychlostem motorové dopravy lze přejít poměrně snadno i bez vyznačených přechodů.

Dělicí pás účinně a liniově usnadňuje přecházení – nabízí chráněnou plochu uprostřed vozovky v celém úseku. I díky poměrně nízkým rychlostem motorové dopravy lze přejít poměrně snadno i bez vyznačených přechodů.

Celkové šířkové uspořádání – v prostoru mimo vozovku je bohatě místa pro chodce i vedení cyklistické stezky, přesto to není důvod k samoúčelnému rozšiřování jízdních pruhů (vozovky).

V úseku před zámkem je dělicí pás o něco užší. Vyplývá to ze skromnějších dispozic průtahu (zástavby) a též snahy, aby v přidruženém prostoru zůstalo dost místa a stezka pro chodce a cyklisty byla komfortně široká.

V případě nutnosti může být takto provedený střední dělicí pás pojížděn, např. zásahovým vozidlem

V přidruženém prostoru je pěkná kombinace užití klasické zeleně (stromy) se zelení ve velkých květináčích. Tyto prvky výtvarně pěkně oživují prostor a přispívají i k optickému vymezení části pro pěší a cyklisty.

Velmi zajímavá úprava úseku Bernauer Straße (průtah silnice B 273) mezi zámkem a hlavním nádražím. Tento úsek má charakter obchodní ulice v centru se silnými příčnými vztahy, což je v uspořádání reflektováno provedením směrového dělení pomocí středního dělicího pásu (z přírodní dlažby, zvýšený 3-5 cm nad vozovku). V nouzi je tento pás možné pojíždět (např. záchranná či policejní vozidla, vyhýbání ostatním vozidlům při parkovacích manévrech apod.), standardně ovšem slouží jako liniová podpora pěších (usnadnění přecházení, které není omezeno na přesně vybrané „body“). Soužití vozidel a chodců je přitom bezproblémové, k čemuž přispívá i fakt, že rychlost aut je v oblasti centra nižší.

Díky užití dlažby z přírodního kamene řešení působí velmi esteticky a městotvorně, přestože pás není „zelený“. Pokud by zde byla šedá „zámková“ betonová dlažba, jak je v podobných situacích běžné v ČR, vizuální hodnotu řešení by to degradovalo.

Efektivní změna šířkového uspořádání na vstupu do obce - přechod z klasické dvoupruhové silnice na fakticky směrově rozdělenou dvoupruhovou komunikaci na průtahu.

Začátek úpravy (první středový prvek) zároveň plní funkci „brány“ do obce zřetelně upozorňující řidiče na změnu jízdního režimu.

V místě řadicího pruhu pro levé odbočení lze dělicí pás efektivně přerušit. Řadicí pruh je tak jednoznačně vymezen a je vyloučeno jeho zneužití pro předjíždění.

Úsek dělicího pásu z přírodní dlažby s vloženými stromy a sloupky řešení oživuje a zvyšuje jeho atraktivitu. Umožňuje též odbočení na pozemek mimo pozemní komunikaci.

Na úseku průtahu blíže centra obce jsou středové prvky velmi nápaditě a efektně kombinovány s vysazenými zelenými plochami. Díky narušení přímé linie je tak řidič nucen mírně měnit směr jízdy, což stimuluje jeho pozornost a zaručuje přiměřenou rychlost.

Velmi zdařilá úprava průtahu velkou obcí na bázi středního dělicího pásu, resp. souboru dělicích prvků. Jde o spolkovou silnici B 258 (odpovídající české silnici I. třídy) B 258 Aachen (Cáchy)-Monschau. Řešení účinně odděluje směr a protisměr, upozorňuje řidiče na přechod z extravilánu do intravilánu (výrazná změna uspořádání), vymezuje a chrání pruhy pro levé odbočení, usnadňuje přecházení. Podstatné je i výtvarné hledisko – atraktivní vzhled, posílení zeleně a přírodních materiálů namísto asfaltu, zmírnění dominance dopravní funkce ve prospěch vzhledu obce. Šířka jízdního pruhu činí standardně 3,25 m, šířka dělicích prvků v rozmezí 2-3 metry.

Tzv. zelená tramvajová trať fungující zároveň jako robustní střední dělicí pás, oddělující zpevněné plochy vozovek a navozující zklidněný dojem ulice.

Postranní dělicí pás s bohatou květinovou výsadbou odděluje trať od vozovky dále posiluje celkový „zklidněný“ dojem i při reálně vysokých intenzitách provozu.

Postranní dělicí pás s bohatou květinovou výsadbou odděluje trať od vozovky dále posiluje celkový „zklidněný“ dojem i při reálně vysokých intenzitách provozu.

Provoz automobilů se soustředí do vnitřních jízdních pruhů, vnější (krajní) jízdní pruhy jsou vyhrazeny pro autobusy MHD a cyklisty.

Provoz automobilů se soustředí do vnitřních jízdních pruhů, vnější (krajní) jízdní pruhy jsou vyhrazeny pro autobusy MHD a cyklisty.

Frekventovaná radiální komunikace, spojující centrum města a hlavní nádraží s městským okruhem. Fakticky dělený čtyřpruh s tramvajovým pásem uprostřed, který po nedávné rekonstrukci na tzv. trávníkovou trať slouží zároveň jako zelený střední dělicí pás (zlepšení vzhledu ulice a klimatu, redukce zpevněných ploch). Posílení „zelené atmosféry“ je vzhledem k velké šířce tramvajového (zeleného) pásu velmi markantní, tím spíše, že tramvajový pás je od vozovky oddělen postranními dělicími pásy v obrubách. Jejich bohatá zahradnická úprava (květinové záhony) celkový efekt zklidnění dále posiluje. I velké intenzity provozu pak v tomto estetickém prostředí působí snesitelněji a bydlení je příjemnější.

Jde i o zajímavý příklad preference MHD a cyklistické dopravy – pravé (krajní) jízdní pruhy jsou vyhrazeny zejména pro provoz autobusů a cyklistů, zatímco individuální doprava je soustředěna do levých (vnitřních) jízdních pruhů.