Zóny 30

Brno-Židenice: V ČR vzácný příklad, kdy celá rozsáhlá městská čtvrť je koncepčně správně pojata jako zóna 30, s výjimkou velkého městského okruhu a sběrných komunikací s tramvajovou dopravou. V poměrně nadstandardní míře jsou užívány i doplňkové zklidňující stavební prvky, zejména zvýšené plochy křižovatek a některých vjezdů do zóny, které zároveň usnadňují pohyb pěších. Základem zklidnění je ovšem všeobecná přednost zprava s výjimkou několika ulic, kde je vedena linková autobusová doprava.

Brno-Medlánky: Funkční příklad zóny 30 zahrnující obytný soubor tzv. ovocného sídliště z 60. let. Dopravní režim formou zóny 30 je zde velmi vhodný a adekvátní. Zatím ovšem chybí zřetelnější práce s veřejností ze strany radnice a pokrytí celého území obce zónou 30, na části obslužných komunikací zatím zklidnění chybí. Vhodná by byla též doplňková stavební opatření, zejména tzv. brány do zón formou zvýšených ploch pro lepší pochopení změny dopravního režimu řidičem. Pojetí komunikací je celkově morálně zastaralé a pro chodce a obyvatele málo přátelské – extrémně široké vozovky, úzké chodníky.

Leidschendam, Nizozemí: Vzácný příklad luxusního stavebního provedení zóny 30 v novém obytném souboru převážně nízkopodlažní zástavby. Moderní podoba komunikací zde vznikla jako součást projektu obytného souboru – režim zóny 30 byl definován od počátku, stejně jako snaha o atraktivní provedení ploch, což zvyšuje kvalitu prostředí a bydlení.

Vídeň: V současnosti je téměř celé území města v režimu zóny 30, s výjimkou hlavních místních (sběrných) komunikací. V naprosté většině se jedná o stávající obslužné komunikace bez větších stavebních úprav. Velmi častý je jednosměrný provoz (ve snaze získat plochy pro parkování), cyklistům je však téměř vždy umožněn provoz v obou směrech. Jde o formu preference udržitelné dopravy.

Berlín: V celém městě je systematicky uplatňován princip plošného zklidňování dopravy. Mimo hlavní místní komunikace je absolutně převažujícím dopravním režimem Zóna 30. Základem zklidnění je standardně přednost zprava, ovšem na řadě ulic se setkáváme i s doprovodnými stavebními opatřeními. Velmi časté a oblíbené jsou tzv. zpomalovací polštáře, které nezahrnují celou šíři vozovky a nezhoršují proto komfort pro cyklisty při zachování účinku na automobily.

Berlin-Moabit: Jde o jedno z průkopnických řešení zklidňování dopravy ze začátku 80. let. Byly zde poprvé experimentálně užity zpomalovací polštáře formou dvoudílných zvýšených ploch z hrubé přírodní dlažby. Řešení ze začátku vzbuzovalo velké emoce, ovšem je dodnes dobře funkční a populární. Samotný stavební prvek je nazýván „Berliner Kissen“ (berlínský polštář). V ulicích, kde je vedena linková autobusová doprava, je výjimečně upuštěno od pravidla přednosti zprava a přednost upravena dopravním značením ve prospěch ulice s autobusem.

Oranienburg: V tomto braniborském městě ležícím nedaleko severně od Berlína je zóna 30 standardně užita v téměř všech ulicích mimo hlavní místní (sběrné) komunikace a průtahy. Nacházíme zde i pěkné stavební detaily, např. efektně řešené brány na vstupu do zóny, účinně upozorňující řidiče na změnu dopravního režimu a vylučující vjezd vysokou rychlostí.

Bensberg a Refrath: Tyto satelity na předměstí Kolína nad Rýnem nabízejí zajímavý příklad systematického užití zón 30 (mimo průtahy) s jednoduchými stavebními prvky, převážně vysazenými zelenými plochami či střídavým parkováním. V bohatších vilových čtvrtích se setkáme i s pozoruhodnými až uměleckými úpravami zeleně na okružních křižovatkách a ostrůvcích.

Rybitví: Vzácný a v ČR jedinečný příklad řešení zóny 30, která zahrnuje prakticky celou obec. Zóna vznikla jako součást komplexní rekonstrukce místních komunikací, kdy pro zvýšení kvality veřejného prostoru projektant užil barevnou betonovou dlažbu s periodicky opakovanými ozdobnými čtverci. Výsledkem jsou velmi atraktivní „barevné“ ulice podporující lokální atmosféru. Tranzitní doprava zde není, je vedena samostatně okrajem obce.

Bisamberg, Rakousko: Poměrně vzácný příklad užití zóny 30 na průtahu zemské silnice obcí. Motivací úpravy byly poměrně stísněné podmínky zástavby, které neumožňují zřídit šířkově plnohodnotné chodníky, vozovky a parkovací stání. Proto bylo zvoleno řešení v jedné výškové úrovni, kdy funkce jednotlivých ploch (jízda, chůze, parkování) jsou pouze naznačeny podélnými odvodňovacími prvky a druhem materiálu. Jejich funkce se tak mohou částečně navzájem překrývat a suplovat. Atraktivní dlažba s ozdobnými ornamenty zvyšuje atraktivitu prostředí, podporuje nízkou rychlost a přispívá k tomu, že přes významnou tranzitní funkci (více než 5000 vozidel za den) je motorová doprava pociťována jako snesitelnější. Lze zde nalézt i další atraktivní doplňky, např. zelený ostrůvek s miniaturním vinohradem.

„Brána do zóny“ formou zvýšené plochy z atraktivní barevné dlažby. Zóna 30 ovšem standardně zachovává členění prostoru na vozovku a chodník a místa pro chodce tedy automaticky nepřibývá (což je patrné i zde). Obyvatelé a chodci ovšem těží hlavně z toho, že automobilová doprava se odehrává pomaleji, čímž je snesitelnější a podstatně bezpečnější (pohyb a přecházení jsou snazší).

Zklidněnou atmosféru ulice a volbu přiměřené rychlosti podporují i dynamické prvky. Zde je jeden ze zpomalovacích polštářů.

Detail zpomalovacího polštáře; netradičně je kromě vlastního polštáře užita barevná dlažba i na nezvýšených okrajích vozovky, což přispívá k estetice provedení. Zřejmé je též provedení odvodnění klasickými vpustěmi (správně orientovanými „napříč“ tak, aby nehrozilo zapadnutí cyklisty).

Zvýšená plocha křižovatky uprostřed zóny. Atraktivní provedení z barevné dlažby koresponduje s provedením zpomalovacích polštářů, tj. zklidňující prvky jsou v jednom stylu.

Zvýšená plocha křižovatky, průjezd vozidla. Sklon ramp 1:8 umožňuje průjezd rychlostí do cca 20 km/h, což odpovídá situaci, kdy řidič musí tak jako tak zpomalit za účelem dávání přednosti zprava (byť zde jen v jednom směru jízdy).

„Brána do zóny“ z opačné strany (od Kauflandu) provedena stejně – formou zvýšené plochy. Na pozadí je zřejmá dříve komentovaná zvýšená plocha křižovatky. Cyklisté jsou ovšem poněkud nelogicky vedeni v přidruženém prostoru, k čemuž v zóně 30 není důvod (malý provoz a nízká rychlost dávají dobré podmínky pro společný provoz).

Zbytečná stezka pro cyklisty jde na úkor chodců. Přitom vozovka (s malou rychlostí a slabým provozem) je po většinu času prázdná a cyklistům nabízí pohodlnější podmínky.

Zbytečná stezka pro cyklisty jde na úkor chodců. Přitom vozovka (s malou rychlostí a slabým provozem) je po většinu času prázdná a cyklistům nabízí pohodlnější podmínky.

Zvolené nesystematické vedení cyklistické dopravy vede k chaotickému provozu, hlavně při vyhýbání pěším.

Kuřim, Bezručova čtvrť: Vcelku zdařilá zóna 30 na obslužných komunikacích v sídlišti Bezručova čtvrť. Začátek zóny je definován na vstupu do ulice Na Zahrádkách (páteřní komunikace tohoto obytného souboru) a kombinován se zvýšenou plochou, tvořící bránu do oblasti. Řidič je tak na změnu dopravního režimu nezpochybnitelně upozorněn. V průběhu zóny je užito několik dynamických prvků – zpomalovací polštáře a zvýšená plocha křižovatky. Určitou „vadou na kráse“ je ovšem vedení cyklistů formou samostatné stezky, zatímco zóna 30 v principu předpokládá společné vedení na vozovce. Řešení tak jde poněkud na úkor chodců.

Vstup do rekonstruované ulice Bratrské od ulice Beranka. Vjezd motorových vozidel je v zájmu zklidnění omezen na místní obyvatele a dopravní obsluhu. Nemotorová vozidla, tj. v praxi hlavně cyklisté, mohou ulici užívat neomezeně a v obou směrech jízdy.

Vstup ze strany ulice Beranka v nadhledu. Je zřejmé řešení sjezdů pomocí hlavových obrub a též napojení chodníku do sousední ulice tak, aby byl respektován požadavek strojního čištění a snadné deponie sněhu.

Celkové uspořádání – užití estetické přírodní dlažby na chodnících i parkovacím pruhu, volba přiměřené šířky vozovky tak, aby byl dostatek místa pro chodník, řešení sjezdů pomocí hlavových obrub. Je jen škoda, že do parkovacího pruhu nebyla zakomponována zelená plocha se stromem, dobrý dojem by byl ještě lepší.

Chodník je veden ve stejné výškové úrovni a komfortní šíři v celé trase ulice Bratrské (díky zakulaceným hlavovým obrubám odpadá jinak běžná „pendlující obruba“). Řešení je tak pohodlné, estetické i výhodné pro strojní údržbu. Vlevo patrná návaznost na parkoviště (taktéž s plochou z přírodní dlažby).

Detail hlavové zakulacené obruby. Dle slov projektanta (Ing. Petr Novotný) jde o „moderní návrat k historicky prověřenému funkčnímu prvku“.

Detail hlavové zakulacené obruby. Dle slov projektanta (Ing. Petr Novotný) jde o „moderní návrat k historicky prověřenému funkčnímu prvku“.

Pohled ke konci zóny k ulici Nádražní; i zde vyniká kvalita provedení chodníku a jeho jednotné provedení. Ukončení režimu Zóny 30 ovšem není právě logické – vhodnější by bylo její pokračování až k vyústění ulice Bratrské na průtah silnice II/357 (Nádražní).

Detailní zpracování chodníkového přejezdu do slepého ramene ulice Bratrské na břehu řeky Bystřice. Rampa zvýrazněna tvarovými kostkami bílé barvy, vodicí linie pro nevidomé provedena profilovou dlažbou.

Bystřice nad Pernštejnem, ulice Bratrská: Rekonstrukce obslužné komunikace Bratrské (s adekvátním režimem Zóna 30) překvapí precizním řemeslným zpracováním i užitím inovativních prvků, hlavně nárožních (tzv. hlavových) obrub. Ty vytvářejí sjezdy do objektů v rámci bezpečnostního odstupu, čímž je zachována stálá výška pochozí plochy chodníků, vodicí účinek obruby i vysoký komfort pro pěší uživatele. Jde o obrovský kontrast s dnes jinak „sériově vyráběným“ řešením s podélně snižovanou obrubou, kde chodník stále stoupá a klesá a často tak připomíná spíše velblouda či „housenkovou dráhu“. Vyzdvihnout lze i velký podíl hodnotných materiálů, hlavně žulové dlažby (veškeré chodníky i parkovací místa). Přírodní materiály jsou obecně lépe vnímány, což navozuje příjemnou vizuální atmosféru a kladné emoce.

Vstup do zóny od ulice Strojírenské; ulice vychází jako jedno z ramen okružní křižovatky, která slouží zároveň jako „brána“ do zóny vylučující vjezd vysokou rychlostí. Vedení cyklistů pomocí tzv. piktogramového koridoru sice působí na pohled „uspořádaně“, v zóně 30 je však toto značení spíše zbytné (nízká rychlost navozuje dobré podmínky pro společný provoz bez dalších opatření).

Celková koncepce řešení (pohled směr centrum) – zachováno členění vozovka/ chodník, vpravo parkovací pruh periodicky přerušovaný vysazenými zelenými plochami se stromy a mobiliářem. Parkovací pruh i chodníky z přírodního materiálu, výrazně prezentovaná uliční zeleň, odpadkové koše, lavičky. Obrat vozidel je zajištěn omezením délky parkování na 2 hodiny (v pracovní dny 7-17 hodin).

Ocenit lze široké chodníky z hodnotného materiálu, což podtrhuje význam ulice coby důležité pěší trasy spojující nádraží a centrum. Provedení chodníků též respektuje projekční zásadu, aby prostory mimo vozovku byly dostatečně široké (nemá-li být ulice degradována na pouhou dráhu pro motorovou dopravu). Pobytovou funkci zvýrazňuje i mobiliář.

Parkovací pruh je z přírodní dlažby a oddělení od vozovky provedeno zapuštěnou žulovou obrubou. Vodicí proužek tvořen dvojřádkem kamenných kostek (detail působící velmi esteticky). Pruh je periodicky přerušován vysazenými plochami se stromy (úprava účinně vymezuje parkovací stání a nabízí výsadbu zeleně).

Pohled z vozovky směr centrum; je škoda, že v ČR zatím není oficiálně definována sdílená zóna (v jedné výškové úrovni bez obrub). Tento režim by se sem velmi hodil a podstatně usnadňoval příčné pěší vztahy. Též návaznost na pokračující pěší zónu směrem k náměstí Republiky by byla elegantnější ze sdílené zóny, než ze zóny 30.

Pohled směr nádraží, začátek úseku od hranice pěší zóny blíže centru (křižovatka Husova). Je zřejmé pojetí místa pro přecházení u pošty (dlažba jiného barevného odstínu), provedení autobusových zastávek. V této části je z přírodní dlažby i vozovka (vyšší kvalita prostředí, lepší vizuální návaznost na sousedící pěší zónu).

Místo pro přecházení u pošty z pohledu chodce; řidič je na fakt přecházení upozorněn odlišnou barvou a strukturou povrchu. Řešení je nápadité a v praxi funguje i bez vyznačeného přechodu (což dobře koresponduje i s ideou Zóny 30, kde je vodorovné značení obecně považováno za nežádoucí). Pečlivě je řešena i návaznost na chodník (mj. hlavové obruby).

Sjezdy do objektů jsou provedeny pomocí nárožních hlavových obrub ze světlé žuly. Toto řešení působí čistě, esteticky a je zároveň komfortní, neb zachovává stejnou výškovou úroveň chodníku v celé trase. Cena je sice v porovnání s betonovou obrubou vyšší, ale dojem řešení je nesrovnatelný a životnost prakticky neomezená.

Budoucí podoba navazující pěší zóny mezi křižovatkou s ulicí Husovou a náměstím Republiky (vizualizace firmy Grimm Architekti). Rekonstrukce byla již zahájena v září 2021, předpoklad dokončení léto 2022. Přinese zásadní zhodnocení prostoru ve prospěch pěších a jeho přeměnu v atraktivní obchodní bulvár lákající k pobytu a společenskému setkávání. Na část výhradně pro pěší se počítá s velkoformátovou kamennou dlažbou. Pás uprostřed, kde bude probíhat i provoz zásobovacích vozidel, bude proveden z drobné žulové kostky.
Zdroj: iDnes.cz

Probíhající rekonstrukce úseku Nádražní mezi křižovatkou Husova a náměstím Republiky na moderní pěší zónu (říjen 2021).

Původní podoba úseku mezi Husovou a náměstím (stav květen 2021, tj. dnes již historie) – sice formálně pěší zóna, ale reálně asfaltová vozovka s úzkými chodníky. Řešení společensky neatraktivní a morálně dávno zastaralé

Žďár nad Sázavou, ulice Nádražní: Zajímavý příklad revitalizovaného úseku ulice Nádražní (obslužné komunikace blízko centra) mezi ulicemi Strojírenská (okružní křižovatka) a Husova (křižovatka u pošty). Tento úsek je součástí klíčového pěšího propojení nádraží a náměstí Republiky, které je aktuálně rekonstruováno. Kompletní dokončení modernizace a zklidnění celého „pěšího tahu“ je dle informací města předpokládáno do roku 2027. Aktuálně (podzim 2021) ovšem již probíhá revitalizace navazujícího důležitého úseku pěší zóny směrem k náměstí.

Principiálně je zachováno členění na vozovku a chodník, byť šířka vozovky redukována ve prospěch rozšíření přidruženého prostoru (kde převažuje bydlení, obchody, restaurace, pošta a menší budova banky). Dopravní režim je upraven jako Zóna 30. Je trochu škoda, že zatím není v ČR oficiálně definován režim sdílené zóny, která by se sem výborně hodila (provoz vozidel není silný a odstraněním výškových změn vozovka/chodník by komfort pro pěší i estetika provedení vynikly ještě více). Zvolený koncept už tak nelze považovat za nadčasový.

Parkování je řešeno formou podélných pruhů z přírodní dlažby, vysazené plochy se stromy, pečlivé zpracování stavebních detailů. Režim parkování je částečně regulován (v pracovních dnech mezi 7. a 17.hodinou doba stání omezena na 2 hodiny – parkovací kotouč). Vizuálně to vypadá, že parkování není přetíženo a režim funguje. Tj. kdo sem během dne potřebuje přijet a zaparkovat (banka, pošta, nákupy), ten přijede a zaparkuje.

Na vozovce lze trochu postrádat zklidňovací prvky zdůrazňující fakt zóny 30. Velmi elegantně by se zde vyjímaly tzv. berlínské polštáře z přírodní dlažby (účinné a vizuálně pěkné opatření, které neomezuje autobusy ani cyklisty a lze jej poměrně snadno stavebně realizovat i dodatečně). Naopak značení tzv. piktogramového koridoru pro cyklisty je v zóně 30 sporné (nízká rychlost vytváří podmínky pro společný provoz bez dalších úprav).

Lze ovšem velice chválit vysokou úroveň zpracování, pojetí detailů i kvalitu užitých materiálů (patrný „rukopis“ pečlivého projektanta Ing. Petra Novotného). Veškerá dlažba je přírodní, včetně obrub (pouze vozovka zůstává živičná). Progresivně je pojato i řešení sjezdů do objektů pomocí nárožních (hlavových) zakulacených obrub. Výsledkem je lepší vodicí a ochranná funkce obruby, zachování jedné výškové úrovně chodníku i hodnotnější celkový dojem ulice.