Přejít na: Autobusové zastávky >> Tramvajové zastávky

Tramvajové zastávky

Inovace postupují i v oboru tramvajových zastávek. V ČR je sice stále nejpočetnějším typem středová zastávka s nástupními ostrůvky, ovšem do praxe se postupně dostávají i další typy. Zejména jde o tzv. zastávky s mysem, kdy provoz ostatních vozidel je v prostoru zastávky sveden na tramvajový pás, což umožňuje přivést nástupní plochu až ke kolejím. Pro cestující tak odpadá nutnost omezujícího a riskantního přecházení jízdního pruhu mezi chodníkem a nástupním ostrůvkem, mnohdy v časové tísni při dobíhání tramvaje. S těmito zastávkami jsou výborné provozní zkušenosti – nabízejí nejvyšší míru bezpečnosti cestujících při účinném zklidnění dopravy a preferenci MHD. Není náhodou, že např. ve městě Vídni je takto řešeno 621 zastávek z celkových 1051 (stav k roku 2018), což je více než 60 %! Naproti tomu v Brně, kde je taktéž velmi rozvinutá tramvajová síť, je těchto zastávek pouze několik (byť jde o řešení převážně zdařilá).

Zajímavým moderním typem jsou též tramvajové zastávky se zvýšeným jízdním pruhem. Na rozdíl od výše zmíněného klasického mysu nejde o „sériově vyráběný“ typ, ale spíše o občas užívané řešení, které může být vhodné zejména v situaci, kdy je nedostatek místa pro kvalitní dimenzování středové zastávky. Faktickým sloučením jízdního pruhu a nástupního ostrůvku tak vzniká komfortní plocha pro cestující, která ovšem mimo staničení vozidla MHD slouží jako jízdní pruh. Nájezdové rampy na zvýšený pruh zajišťují účinné upozornění řidičů ostatních vozidel na zastávku a přispívají ke snížení rychlosti.

Příklady

Tramvajové zastávky 01
Tramvajové zastávky 02

Brno, zastávka Semilasso: Středová zastávka s nástupním ostrůvkem zatím v ČR patří k nejrozšířenějším typům. Sice umožňuje zachovat plynulost donedávna preferované individuální dopravy, pro tramvajové cestující je však riziková a nepohodlná. Nebezpečím je hlavně nutné přecházení frekventovaného jízdního pruhu, které se mnohdy děje pod časovým tlakem a navíc často (jako i zde) bez přechodu pro chodce. V případě této zastávky je dalším velkým problémem zcela nedostatečná šířka nástupního ostrůvku. Při větším provozu hrozí pád chodce do vozovky či trati, výstup a nástup je nesnadný a konfliktní. Uspořádání znemožňuje umístění přístřešku.

Tramvajové zastávky 03
Tramvajové zastávky 04
Tramvajové zastávky 05
Tramvajové zastávky 06

Tramvajové zastávky 07
Tramvajové zastávky 08
Tramvajové zastávky 09

Brno, zastávka Šilingrovo náměstí: Progresivní řešení tramvajové zastávky s mysem, které nabízí prostor pro čekající cestující, umístění mobiliáře i snadný nástup do vozidla MHD. Vzhledem k velké intenzitě i automobilové dopravy je zde užita předsazená světelná signalizace, která při přibližování tramvaje přeruší jízdu nekolejových vozidel, aby tramvaj byla při vjezdu do zastávky preferována a nemusela čekat v koloně před navazující světelně řízenou křižovatkou.


Tramvajové zastávky 10
Tramvajové zastávky 11
Tramvajové zastávky 12
Tramvajové zastávky 13

Tramvajové zastávky 57
Tramvajové zastávky 14
Tramvajové zastávky 15
Tramvajové zastávky 58

Brno, zastávka Obilní trh: Tato zastávka se může pochlubit jedinečnou funkcionalistickou čekárnou od architekta Oskara Pořísky, která je poslední zachovanou stavbou svého druhu, chráněnou jako kulturní památka.

Řešení zastávky je však dispozičně velmi zastaralé. V jednom směru jízdy jde o zastávku středovou s nástupním ostrůvkem a nutností přecházet jízdní pruh, v opačném směru je dokonce výstup na vozovku. Toto uspořádání představuje nejhorší variantu řešení zastávky. Problémem je obtížný a pomalý nástup a výstup, zároveň velké výškové rozdíly mezi nástupištěm a podlahou tramvaje zcela znemožňují nástup invalidního vozíku. Je zde i riziko ohrožení cestujících vjezdem vozidla.


Tramvajové zastávky 16
Tramvajové zastávky 17
Tramvajové zastávky 18
Tramvajové zastávky 19

Vídeň, zastávka Heumarkt: Příklad zdařilého řešení středové tramvajové zastávky. Díky redukci vozovky ve prospěch nástupního ostrůvku je zajištěna jeho komfortní šířka a dostatek ploch pro cestující, což bývá u tohoto typu zastávky náročného na místo často problém. Bezpečný přístup k tramvaji je zajišťován tzv. časovým ostrůvkem – před vjezdem tramvaje do zastávky se vjezd ostatních vozidel zakáže signálem „Stůj“, aby nemohlo dojít ke kolizi chodce s projíždějícím automobilem. Lze se pak bezpečně pohybovat mezi tramvají a chodníkem. Za návěstidlem je však vyznačen i přechod, který zajišťuje hlavně bezbariérový přístup na rampu nástupního ostrůvku.


Tramvajové zastávky 20
Tramvajové zastávky 21
Tramvajové zastávky 22
Tramvajové zastávky 23

Tramvajové zastávky 24
Tramvajové zastávky 25

Vídeň, zastávka Flurschützstraße: Příklad řešení zastávky s mysem. Tento typ je dnes považován za nejmodernější, neboť poskytuje maximum komfortu i bezpečnosti cestujících MHD. Během pobytu tramvaje v zastávce za ní musí ostatní vozidla čekat (předjíždění není možné) a tramvaj vyjíždí do volného prostoru. Zdržení ostatních vozidel je díky bezbariérovosti a snadnému odbavení tramvaje minimální - průměrně 15 vteřin, tedy zlomek toho, co řidič jinak stráví např. čekáním na signál „Volno“ u světelně řízených křižovatek. Provoz cyklistů je v tomto případě díky dostatku místa veden formou samostatné doprovodné stezky za přístřeškem čekárny.


Tramvajové zastávky 26
Tramvajové zastávky 27
Tramvajové zastávky 28
Tramvajové zastávky 29

Tramvajové zastávky 30
Tramvajové zastávky 31
Tramvajové zastávky 32
Tramvajové zastávky 33

Vídeň, zastávka Ottakringer Straße/Wattgasse: Zastávka s mysem na hlavní místní komunikaci v bezprostředním sousedství zástavby. Provoz cyklistů je zde veden společně s automobily po kolejích.


Tramvajové zastávky 34
Tramvajové zastávky 35
Tramvajové zastávky 36

Brno, zastávka Heinrichova: Dispozičně poměrně zdařilá zastávka s mysem. Nabízí dostatek čekacích ploch, snadný přístup k vozidlu MHD i vysokou bezpečnost provozu. Mobiliář zastávky je ovšem spíše chudý.


Tramvajové zastávky 37
Tramvajové zastávky 38
Tramvajové zastávky 39
Tramvajové zastávky 40

Vídeň, zastávka Taborstraße/Heinestraße: Příklad tramvajové zastávky se zvýšeným jízdním pruhem. Jde o typ užívaný spíše méně často, v určitých situacích však může být výhodný. Automobilovou dopravu omezuje méně než zastávka s mysem a přitom cestujícím nabízí snadný nástup do tramvaje díky zmenšení výškových rozdílů mezi chodníkem a vozovkou. Princip členění na chodník a vozovku však zůstává zachován. Ve Vídni je zachováván i druh materiálu – vozovka se provádí ze živice, aby byla jako taková jednoznačně poznatelná.


Tramvajové zastávky 41
Tramvajové zastávky 42
Tramvajové zastávky 43
Tramvajové zastávky 44

Tramvajové zastávky 45
Tramvajové zastávky 46

Brno, zastávky v ulici Banskobystrická: Příklad funkčního řešení dvou zastávek se zvýšeným jízdním pruhem. Volba tohoto typu zastávky respektuje prostorové možnosti. Funkčním sloučením nástupního ostrůvku a jízdního pruhu zůstává chodník (plocha pro čekající cestující) dostatečně široký. Lze pochválit i to, že je zachována zásada ohraničení chodníku k vozovce obrubou a malým výškovým rozdílem. Nevznikají tak pochybnosti o tom, co je chodník a co je vozovka, i když je vozovka tvořena kamennou dlažbou, nikoli živicí.


Tramvajové zastávky 47
Tramvajové zastávky 48
Tramvajové zastávky 49
Tramvajové zastávky 50

Tramvajové zastávky 51
Tramvajové zastávky 52
Tramvajové zastávky 53
Tramvajové zastávky 54

Tramvajové zastávky 55
Tramvajové zastávky 56

Vídeň, zastávka Frauengasse: Nové a zatím unikátní řešení (zkušebně zavedeno 2014) tramvajové zastávky s mysem, který ovšem netradičně smějí pojíždět cyklisté. Cyklisté tedy nemusí v prostoru zastávkového mysu jet společně s automobily v kolejišti, kde může hrozit pád následkem zapadnutí kola do žlábku kolejnice. Platí však pro ně stejná pravidla jako pro řidiče automobilů v případě zastávek se zvýšeným jízdním pruhem – nesmí vjet mezi cestující během výstupu a nástupu. To je podpořeno i stavebně, rampy jsou provedeny jako poměrně příkré, takže umožňují cyklistům vjet do zastávky pouze malou rychlostí (cca 10 km/h).