Vysazené chodníkové plochy
Vysazené chodníkové plochy vzniknou, jestliže se v určitém místě přeruší parkovací pruh, zelený pás nebo i část jízdní dráhy a nahradí se chodníkem. Chodník se přivede k okraji vozovky či podle situace i tramvajového pásu.
Vysazené chodníkové plochy mají širokou použitelnost a jsou velmi efektivní pro zklidňování dopravy, usměrnění provozu a zřetelnější vymezení funkce dopravních ploch. Jejich obecným účelem je rozšířit plochy pro chodce a zároveň zlepšit i další parametry. Obvykle zkrátit délku přecházení a usnadnit ho, zabránit parkování v rozích křižovatek, zlepšit rozhledy chodců i řidičů, usnadnit přístup cestujících k vozidlům MHD na zastávkách, apod. V zásadě rozlišujeme užití vysazených chodníkových ploch v křižovatkách a mimo křižovatky.
Vysazené chodníkové plochy v křižovatkách
Tento případ užití je v praxi zřejmě nejvíce rozšířený, v mnoha městech je takto vybavena většina křižovatek. Chodníková plocha vyplní posledních několik metrů před hranicí křižovatky, což zajistí volnost jejích okrajů od nelegálně parkujících vozidel, která jinak brání přecházení a rozhledu. Zároveň se zkrátí délka přecházení a chodec je díky vysazené chodníkové ploše přiveden až na okraj jízdního pruhu, dobře vidí na přijíždějící vozidla a je i řidičem viděn (nevystoupí náhle mezi parkujícími vozidly).
Vysazené chodníkové plochy mimo křižovatky
Nejběžnější jsou následující případy užití:
- U přechodů pro chodce nebo míst pro přecházení tak, aby chodník těsně navazoval na okraj jízdního pruhu a přecházení bylo snazší. Chodec se pak nemusí před vstupem na přechod prodírat mezi zaparkovanými vozidly či zdlouhavě překonávat přebytečné asfaltové plochy.
Jsou-li v místě přechodu nadměrně široké jízdní pruhy, lze vysazené chodníkové plochy s výhodou užít i k jejich redukci na přiměřené normové hodnoty. Takto lze délku přecházení upravit, aby odpovídala aktuálním požadavkům technických předpisů. Podle těchto přepisů délka přecházení nemá být u dvoupruhové komunikace větší než 6,50 m (výjimečně 7,00 m), což odpovídá šířce jízdního pruhu 3,25 m (tato šířka zajišťuje pohodlné projetí i pro autobusovou a kamionovou dopravu). Úprava velmi zvýší bezpečnost provozu i pohodlí p ěších a je i ku prospěchu plynulosti motorové dopravy. Zkrátí se čas přecházení a chodec dříve uvolní prostor pro jedoucí vozidla.
- U zastávek veřejné dopravy. Zde jsou vysazené chodníkové plochy speciálně nazývány zastávkovými mysy, neboť zároveň vytvářejí i nástupní plochu s nástupní hranou. U autobusových zastávek jde zpravidla o případ, že vysazená plocha v místě zastávky na jízdním pruhu vyplní parkovací pruh. Toto stavebně vyloučí nelegální parkování a zajistí pohodlný a těsný nájezd autobusu k nástupní hraně.
U tramvajových zastávek se velké popularitě těší řešení, kdy v místě zastávky chodník vyplní i jízdní pruh a nástupní plocha je tak přivedena až ke kolejím. Provoz ostatních vozidel je sveden na tramvajový pás, pro cestující MHD tím odpadá nutnost nebezpečného přecházení na nástupní ostrůvek uprostřed vozovky. Takto je např. řešena naprostá většina zastávek ve Vídni i mnoha dalších zahraničních městech; setkáme se s nimi i v ČR, např. několik zdařilých realizací existuje v Brně.
Příklady
Brno, ul. Gorkého: Zdařilá rekonstrukce ulice (obslužné komunikace) v sousedství centra města. Vysazené chodníkové plochy jsou zde systematicky užity na všech křižovatkách (často v kombinaci se zvýšenou plochou), což podstatně zvětšuje prostor pro pohyb a prodlévání chodců, kultivuje parkování, zlepšuje rozhledové poměry a nabízí snadné přecházení. Na několika místech jsou vysazené chodníkové plochy i mimo křižovatky, což usnadňuje sousedské vztahy a nabízí plochu pro zeleň i mobiliář (stojany na kola, lavičky, parkovací automaty). Důležitým detailem podstatně zlepšujícím vizuální i emoční atmosféru je užití obrub z přírodního kamene (nikoli betonu).
Berlín: Vysazené chodníkové plochy jsou ve velkém množství užity prakticky v celém městě – tvoří standardní součást hlavních i obslužných komunikací. Na okraji vysazených ploch se typicky užívají ozdobné městské sloupky, které coby součást uličního mobiliáře zlepšují vizuální dojem ulic, zvýrazňují hranice ploch pro chodce a fyzicky vylučují neoprávněný vjezd vozidla. Mimo hlavní místní komunikace se též zásadně nepoužívají žádné vodicí ani dělicí čáry (jsou považovány za neestetické a i zbytečné, neboť vodicí funkci při nižších rychlostech plní i obruby). Vodorovné značení se uplatní pouze u světelně řízených přechodů pro chodce (dvojice rovnoběžných přerušovaných čar - zřejmé z prvních dvou obrázků).
Kall (SRN, Severní Porýní): Názorný a funkční příklad užití vysazených chodníkových ploch na průtahu zemské silnice městem. Plochy v místě přechodů pro pěší přerušují parkovací pruh a přivádějí chodce až na okraj jízdního pruhu, odkud má pohodlný rozhled. Z dalších detailů zaujme opakování svislé dopravní značky „Přechod pro chodce“ i na levé straně pozemní komunikace a modro-bílé pruhování sloupků pro zlepšení nápadnosti značení (v SRN běžné opatření).
Doloplazy (okres Prost ějov): Velmi efektivní způsob užití vysazených chodníkových ploch pro usměrnění křižovatky s tzv. zalomenou předností („hlavní“ mění směr jízdy). Vysazená plocha účinně zvýrazní reálný průběh hlavní komunikace, vyloučí průjezd přímo následkem omylu řidiče a vedlejší větev navede kolmo (což podstatně zlepšuje rozhled řidiče při dávání přednosti). Není-li v místě poptávka po přecházení či umístění mobiliáře, je možné vysazenou plochu ozelenit, což velmi prospívá kvalitě prostředí (zelené plochy namísto asfaltových při lépe fungující křižovatce).
Brno, ul. Lerchova: Autobusová zastávka s chodníkovou plochou resp. mysem vloženým do parkovacího pruhu je dnes moderním a běžným řešením. Umožňuje pohodlný přímý nájezd autobusu těsně k nástupní hraně, zvětšuje plochu pro čekající cestující a stavebně vylučuje nelegální parkování v prostoru zastávky.
Koblenz (SRN, Rýnsko-Falcko): Autobusová zastávka s chodníkovou plochou resp. mysem vloženým do parkovacího pruhu je dnes moderním a běžným řešením. Umožňuje pohodlný přímý nájezd autobusu těsně k nástupní hraně, zvětšuje plochu pro čekající cestující a stavebně vylučuje nelegální parkování v prostoru zastávky.
Vídeň (Rakousko): Autobusová zastávka s mysem na ulici Lisztstraße (významná obslužná komunikace) představuje obvyklé řešení se standardními výhodami (pohodlný a těsný nájezd autobusu, dostatek ploch pro cestující, přístřešek i mobiliář, nelegální parkování v zastávce i na okraji křižovatky je vyloučeno). Povrch mysu je z velkoformátové přírodní dlažby, což podtrhuje „velkoměstský“ charakter.
Göteborg (Švédsko): Vzácný příklad autobusové zastávky s oboustrannými mysy, vytvářející fakticky krátký jednopruhový úsek (zúžení). Toto uspořádání zajišťuje maximální komfort a hlavně bezpečnost cestujících. V době pobytu autobusu v zastávce je fyzicky vyloučeno jeho objíždění i míjení, tj. ani cestující dobíhající na poslední chvíli nejsou ohroženi průjezdem vozidla. Provoz je usměrněn i dělicími ostrůvky před zastávkou tak, aby řidič na opatření dobře viděl a byl motivován k výraznému zpomalení a pozornosti. Řešení v praxi nepůsobí žádné problémy, přestože intenzita provozu není nepatrná a činí přibližně 5000 vozidel/24 hodin. Provoz cyklistů je ovšem veden samostatně formou stezky za zastávkovými přístřešky – cyklisty je obecně snaha preferovat.
Brno, ul. Geislerova: Tramvajová a autobusová zastávka s mysem, který vyplnil původní jízdní pruh a přivedl chodníkovou plochu až na okraj tramvajové trati. Ze srovnání situace před úpravou/po úpravě je zřejmé bezkonkurenční zvýšení komfortu i bezpečnosti cestujících. Nastupování do vozidla je snazší („ušetří se jeden schod“), prostor pro chodce i čekající cestující se podstatně zvětšuje a vjezd vozidla do lidí na nástupní ploše je stavebně vyloučen. Tento typ zastávky se dnes považuje za nejvíce progresivní (obecná snaha o preferenci a atraktivitu MHD) a např. ve Vídni početně absolutně převládá.
(Foto Geislerova – stav před úpravou)
Copyright © 2022
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.