Zeleň
Zeleň na místních komunikacích a v jejich bezprostředním okolí je velmi důležitým prvkem zklidňování dopravy a humanizace veřejného prostoru, utváří příznivou atmosféru ulice a kultivuje chování účastníků provozu. Je rozdíl v chování řidičů na průtahu státní či krajské komunikace, kde v pohledu dominuje asfalt a vozovkové plochy, nebo na esteticky působícím průtahu, který obsahuje zelené dělicí pásy, ochranné ostrůvky, vysazené plochy, okružní křižovatky s květinovou výsadbou, stromy, apod. Takové řešení připomíná řidičům přítomnost živých bytostí (obyvatelé, chodci) a motivuje k přiměřené rychlosti. Při kvalitním návrhu zůstává zachován i prostor a kapacita pro motorovou dopravu, ovšem estetická hodnota je zde jiná a i provoz motorových vozidel je v tomto prostředí vnímán jako snesitelnější.
Zelené plochy mohou vhodně rozčlenit a usměrnit plochy zpevněné (jízdní pruhy, parkovací pruhy), ale i usnadnit chápání funkce a významu jednotlivých částí komunikace. Například zelené plochy vložené do parkovacího pruhu účinně vymezí jak parkování, tak i jeho odlišení od vozovky. Je ovšem žádoucí respektovat zásadu, aby v parkovacím zálivu za sebou nebyla více než tři (jen výjimečně čtyři) parkovací stání, pak má následovat přerušení zelenou plochou, jinak bude atmosféra na komunikaci stále převážně „betonová“. V těchto zelených plochách je velmi elegantní vysadit stromy, ideálně se širokou korunou tak, aby se navozoval efekt optické útulnosti uličního prostoru. Řešení zlepšuje i zastínění dopravních ploch včetně zaparkovaných vozidel, zlepšuje kvalitu bydlení a potlačuje dlouhé průhledy motivující k rychlé jízdě.
Velmi důležitým prvkem pro estetiku i funkčnost komunikace je i zelený pás mezi vozovkou a chodníkem. Zelený pás zlepší celkový vzhled ulice a do zpevněných ploch se v příčném řezu vloží nezpevněné, což účinně dekomponuje prostor. Je výhodný i z hlediska ochrany chodců – zvětšuje odstup pěších od motorové dopravy, nehrozí tolik vběhnutí dítěte z chodníku do vozovky, které se např. vytrhne rodiči z ruky. Vhodná šířka je alespoň 1,0 m (lépe 1,5 metru). Do zeleného pásu lze s výhodou vysadit např. nízké křoví, které dále lépe usměrní pěší pohyb a sníží riziko vstupu do vozovky mimo místa, kde je to běžně předpokládáno.
Velký prostor pro rozvoj zeleně v uličním prostoru i jeho estetiky dávají okružní křižovatky. Tyto nabízejí nejen vysokou míru bezpečnosti při velmi dobré kapacitě, ale díky velké ploše středního ostrova i možnost výsadby zeleně a květin. Malá okružní křižovatka je řešením, které může být nejen dopravně dobře funkční, ale zároveň i krásné a její dopravně-politická podpora je zcela oprávněná. Pro mnohé obce a města je výprava středního ostrova otázkou prestiže – architektonické soutěže a realizace nejkrásnějších návrhů, skalky, květiny, sochy, vodotrysky, apod. Takové dopravní řešení přitahuje pozornost návštěvníků i turistů, paradoxně i při vysokých intenzitách provozu, které v esteticky pojatém prostředí tolik neruší.
Ačkoliv lze doporučit využití zeleně v uličním prostoru v maximální možné míře, je při aplikaci nutné respektovat určitá omezení. Zeleň nesmí bránit rozhledu a zejména narušovat rozhledová pole u křižovatek a přechodů pro chodce, rovněž nesmí narušovat průjezdný profil. Při navrhování úprav a opatření je nutné všímat si existující zeleně a například neumísťovat přechod pro chodce vedle vzrostlého stromu. V neposlední řadě je potřeba mít na mysli i prevenci pouliční kriminality a posoudit, jestli keř nebo živý plot nevytváří nebezpečné zákoutí.
Celkově lze říci, že pro úroveň a kvalitu péče o zeleň je rozhodující politika města či obce – někde si na zeleni zakládají, podporují ji a udržují (je součástí konceptu veřejných prostranství), jinde naopak převažuje „bezúdržbářský“ přístup preferující spíše zpevněné plochy. Bezúdržbovost ovšem zpravidla znamená bezútěšnost a horší bezpečnost.
Příklady
Těšetice, průtah krajské silnice II/448: Velmi zdařilá rekonstrukce průtahu obcí, při které byly vloženy zelené prvky. Mezi chodníkem a vozovkou je standardně zelený pás, který zlepšuje oddělení chodců i dětí od vozovky a vyvažuje poměr zpevněných a nezpevněných ploch. Výhodou je i snadná instalace dopravních značek. V místech, kde je dovoleno parkování, jsou v parkovacích pruzích periodicky užity vysazené zelené plochy. Celkový dojem řešení zlepšuje i atraktivní vzorkovaná dlažba chodníků.
Brno (obslužné komunikace v městské části Židenice): Celkově pěkně zpracované zklidňující i zelené prvky na území městské části. V parkovacích pruzích jsou periodicky užity vysazené zelené plochy tak, aby v pohledu nedominovala jen zaparkovaná vozidla a bylo místo i pro výsadbu zeleně, zlepšující vzhled a atmosféru ulic. Jde sice o dopravně zklidněnou oblast (zóna 30), ovšem toto provedení by mělo být standardem i na hlavních místních komunikacích, provozně tomu nic nebrání.
Průtah zemské silnice obcí Bisamberg (Dolní Rakousy): Parkovací pruhy jsou standardně přerušeny vysazenými zelenými plochami s tulipány. Jde o velmi hezký příklad, jak vedle sebe koexistují motorová vozidla a květinové záhony působící jako účinný prvek humanizace dopravního prostoru. Takto upravené plochy jsou navíc pro řidiče nepřehlédnutelné.
Hodonín: Skalničky na ochranném ostrůvku vloženém do přechodu pro chodce na hlavní místní komunikaci.
Wolkersdorf (Dolní Rakousy): Na průtahu zemské silnice jsou mezi chodníkem a vozovkou užity zelené pásy a vysazené plochy s květinami a cibulovinami. Úprava účinně zkrášluje dopravní a uliční prostor.
Bergisch Gladbach (SRN, Severní Porýní): Toto menší město ležící asi 15 km východně od Kolína nad Rýnem je celé doslova „zahradním městem“. Kvalita bydlení i hodnota nemovitostí je zde přímo založená na bohaté výsadbě zeleně. Hlavně na obslužných komunikacích nalézáme místy doslova luxusní zahradnické úpravy, např. prezentovaný kruhový ostrůvek (v tomto případě nejde o okružní křižovatku v pravém slova smyslu). Hojně jsou užívány i zelené dělicí ostrůvky na hlavních místních komunikacích, kde účinně motivují k dodržování rychlostního limitu 50 km/h.
Hornstein (Rakousko): Příklad krásné zahradnické úpravy malé okružní křižovatky na průtahu spolkové silnice B 16 Vídeň-Eisenstadt obcí Hornstein. Myslivecký roh na nejvyšším kameni symbolicky vyjadřuje název obce: Horn = roh, Stein = kámen. Posezení v sousedství křižovatky je díky estetickému prostředí příjemné i při relativně vysoké intenzitě provozu.
Tulln an der Donau (Rakousko): Série okružních křižovatek na zatíženém průtahu spolkové silnice B 19 s bohatou výpravou zeleně. Vzhledem k tomu, že město leží na břehu Dunaje, jsou zde ve velké oblibě vodní prvky; všechny okružní křižovatky mají fontány s vodotrysky, což zvyšuje estetiku zpracování, ale i nápadnost pro řidiče. Jde o názorný příklad, jak zvládat i poměrně vysoké intenzity provozu (cca 15 000 vozidel za den) a přitom zachovat atraktivitu prostředí.
Trento (Itálie): Mimořádně bohatě pojatá zeleň na okružní křižovatce na průtahu na okraji města. Díky ní zůstává prostředí atraktivní i přes vysoké intenzity provozu. Automobily jsou opticky potlačeny, zeleň zvýrazněna a i těžká doprava je tak subjektivně snášena mnohem lépe.
Blansko, průtah krajské silnice č. II/374: Vhodné užití zeleně na středním ostrově, ochranných ostrůvcích i nejbližším okolí pětiramenné okružní křižovatky uprostřed města. Pochválit lze i pečlivou pravidelnou údržbu.
Brno, zeleň v městské části Medlánky: Tato městská část velmi dbá na rozvoj zeleně, včetně zeleně u pozemních komunikací. Parkovací plochy jsou standardně rozděleny zelenými plochami, v nichž jsou vysazeny platany. Vzrostlé a olistěné stromy částečně opticky kompenzují i deficity v uspořádání komunikace, zejména předimenzované šířky vozovek.
V některých místech ovšem zeleň působí i problémy, hlavně s rozhledem řidičů i chodců na křižovatkách a přechodech.
Copyright © 2022
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.